Abych nebyla pozadu.

Tak mě napadlo, abych nebyla pozadu, proč neudělat vánoční "wish list" ?:P Třeba by se našel někdo, kdo by mi má přání splnil, hihi. Teda, doufám, že ježíšek bude tak hodný, žejo:D

Strašně moc bych si přála vlastní kuchyňskou váhu. Jasné, doma váhu máme, ale když jsem někde na cestách, váha mi docela chybí, tak bych ráda měla svoji. Na internetu jsem viděla parádní, která dokonce měří nutriční hodnoty potravin, to jsou vymoženosti,co? A jelikož se cenově pohybuje ve stejných výškách jako ostatní váhy, rada bych vlastnila prave tuhle.
Sencor SKS 6000

Jako další hmotné přání by bylo Body butter z The body shop. No řekne, kdo z vás by odolal těm jejich naprosto dokonalým vunim? Já teda ne. Původně jsem s nadšením vyhlizela "perníčkovou vůní", ALE! Dnes můj nosanek okusil vůni "períčku" a větší zápach, mírně řečeno, jsem necitila. Proto dávám přednost jahudce nebo kokosu, ale nemůžu se rozhodnout. Nejradši bych obojí dohromady. Tak to bude asi na jeziskovi:D

Strawberry BODY BUTTER, COCONUT BODY butter   

      

Dál bych strašně moc chtěla hyckat svoje zničené, spálené, polamane vlasy. A kdo jiný než kokosovy olej může být k mým vlaskum přívětivější? Co třeba tenhle:

SALOOS Bio Kokosový olej 250 ml

No a dále se projevím jako kávoholik, což je o mě veřejné tajemství:D Dost mě naštvalo, když jsem si začala dělat klasickou zrnkovou kávu a chtěla jsem starý babiccim mlynek na kávu a zjistila jsem, že už mě jaksi moje milovaná tetinka předběhla:D So, strašněnutněnejvícnasvětě potřebuju/chci/přeju si mlynek na kávu. A samozřejmě si nepřeju nic neobvyklého, pouze naprosto klasický, jednoduchý a krasny retro mlynek a ne žádné vymozeniny na elektriku z dnešní doby.

A protože jsem zcela nenáročná a tyhle dárky by ježíška v žádném případě nezruinovaly, musím přidat ještě jedno zbožné přání, které se mi stejně nevyplní, protože by to nebylo ono. Nejkrásnější bude, až si jednou na takovou krásnou, nunatou vydělám!:) A dneska jsem se s ní i pomazlila:-*

MICHAEL Michael Kors Large Selma Saffiano Satchel

A co bych si přála dál? Strávit celé vánoce bez jakéhokoliv stresu pěkné s rodinkou. Koukat na vánoční filmy a nic nedelat(coz je nemožné, ale co). Upéct velkou krabici perníčků a zdobit je.Dostat na vánoce spooooustu hezkých dopisů a odepsat na ně.Konečně, po několika letech slibovani si s tatikem vyjít na ten Staromak a ochutnat pečené kaštany! A vůbec, vyjet si s rodinkou na vánoční trhy a jen tak bez ničeho se prohazet, pak si zajít na dobrou kávu či horkou čokoládu a užívat si té atmosféry.Nafotit spoooostu vánočních fotek, zapálit si prskavky a smát se. Nafotit spoooostu vánočních fotek, zapálit si prskavky a smát se.

Hm, tak koukam, že článek, který měl být asi poměrně dlouhý je poměrně dosti krátký, sakra!:D Nu což, alespoň vidíte, že jsem sskromná dívčina a nemusím mít žádné drahé dary. (pánové, to je dobře vědět, ne?:D) 

Hot chocolate with marshmallows is the best way how to spend your time.

 Hami, ňami. Zeleninka a cream cheese.

 Hami ňami vol.2. Sushi friday a hůlky ze 7/11.

Ano, občas prostě musím koupit kávu jinde než v 7/11, Cama café nebo Starbucksu. Tentokráte ve Family martu a nápis 100% arabica není lživý.

 "Pláču" s ostříhanýmá vlasama.

 A taky kecám. Ale opravdu pláču, protože je utrpení když má hairstylist dlouhé nehty a pořád se vám Hrabe ve vlasech, tahá za ně, prodrbava je a neustále vám "drbe" hlavu. To mám pak opravdu na krajicku jak to bolí.

 Jedno kreativní ráno ve Starbucks aneb příštím designerem jsem já!

 Když se vracite po dlouhé době z jobu a ještě je světlo, a dokonce ještě krásné sluníčko.

 Protože když se vracíte po tmě, je mnohem složitější najít metro. (jo, mapu jsem měla v batohu a byla jsem líná Ji vyndat, tak jsem si dvakrat obešla blok a nakonec jsem trefila)

 Kdzy vám přijde divné, že v Careffouru je všude vánoční zbozi, venku vánoční výzdoba a před každým obchodakem stromeček:D

 Nebo když s udivenim zirate na ten "londýnský" styl.

 A v letním oblečení se fotite s dalším stromečkem.

 A co teprv když při 27 stupních litujete, že jste si vzali bundu a silonky:D

Doufám, že jste si aspoň trošku udělali obrázek o tom, jak se mám. Ikdyz zdání klame. Včera jsem byla ráda, že mám bundu a silonky, protože mi byla fakt zima. Taky samozřejmě dělám i jiné věci kromě pití kávy a focení se u stromečku, ikdyz přiznavam, že jídlo a pití kávy je u mě poměrně časté a maminka nenadarmo rika, že se ukafuju. Občas se taky snažím učit. A povím vám, docela mi chybí taková ta rutina-zítra píšu, nic neumím, za noc se to musím nasprtat:D Ale o Habsburkach vám tady vážně psát nebudu:D Potom už se ke mě opět dostavilo takovéto(nevím jak to přesně popsat) uz-jsem-skoro-doma a začínám na lidi mluvit, respektive jim nadávat česky:D To samé jsem měla i v číně. Posledních 14 dni jsem na ne pořád strašně nadávala a pak jsem to nejvíc zabila, když jsem uvidle auto, které má tatík a zakricela jsem:je, taťka!:D Teď sice nekricim je taťka, ale nadam jim slušně, ještě že mi nikdo nerozumí:D Dneska jdu na party, to zas bude něco:D Dál bych se chtěla pochlubit(ano, zase trochu chvastani), že pořád víc a víc rozumím rusky, moment, je to vůbec k jásání?!:D Ráda bych se naučila aspoň mluvit, když nezvladnu psát. Ale myslim, že s mluvenim to bude ok, sice akcent mi moc nejde, ale jinak dobrý. Včera jsme s moJi Sashou(ruska, kterou znám už že šanghaje) koukaly na Sněguročku. Je to Snehurka v ruském podání. Pokud máte rádi Mrazika a neviděli jste Sněguročku, určitě na to koukněte. Jen je škoda, že jsem to nenašla v češtině, tak jsme na to koukaly v ruštině.
 Tyjo, od zítra za měsíc tu máme vánoce, jsem v údivu! A když už jsou všude ty vánoce, ptala jsem se, jak to mají v rusku. Jasně, slaví v jiný den a mají spoustu krásných zvyku, ale přesto jsem došla k názoru, že tolik odlišnosti vlastně nevidím. Jak to vidíte vy, má Rusko hodně odlišné vánoce?
Promyslim vánoční darky a nedochazim k žádným zajímavým myšlenkám:( A když uy mě napadne něco sakra dobrého, vždycky to zapomenu!:D Už máte nějaké dárečky? Nebo máte alespoň nápady?
Dál stále čekám, až naše milované Sogo(obchodak) na Zhongxiao Fuxing Station "vyvesi" leták semnou. Zatím mají na předvánočních vyprodejich nějakého ošklivého číňana. Už by si mohli pospíšit, protože chci zažít ten pocit, kdy se potkám:D Avšak agentura mi říkala, že pravděpodobně uveřejní tyhle letáky až po mém odletu:( No i tak, myslím, že kdyby na mě Sasha někde narazila, pošle mi fotku, stejně jako mi slíbila, že když si nestihnu koupit Elle wedding, pošle mi ho:) A málem jsem zapomněla, mám ruský facebook nebo-li Vk:D cítím se tak rusky:D a moje klavesnice si ze me občas dělá srandicky a skáče do ruštiny, hm!:D
Ochutnal jste někdo někdy mléko z bílých fazoli? Ne? Je to úplně mnam! To je jedna z věcí, kterou tady miluju, pokud by někdo chtěl být veganem, myslím, že tady by byly začátky uplně nej:D Nejenže je tu spoooosta druhů tofu, najdete tady právě i strašně moc druhů rostlinych mlék. Od rýžového, ovesneho, sojoveho bez cukru, sojoveho,burakoveho až právě po to z fazoli. Nejdřív jsem si podle obrázku myslela, že to je mleko z kesu:D Hloupá zrzka! Ale není se čemu divit, protože i v obyčejném 7/11 koupíte naprosto normálně oriskove mléko. Že to není kesu jsem zjistila ihned ráno pomotevreni. Hustá konzistence, tmavší barva. A na ochutnání mi bylo hned jasné, že ačkoli to není kesu mléko, rozhodně jsem neprohloupila!! Myslím, že akce na dvoulitrovou láhev s normálním mlékem tenhle týden končí, takže je třeba vyhlížet jinou. Je sice pravda, že sojove mléko bez cukru se do mých cornflaku hodí vicma v akci je snad pořád,ale tohle je dobrá změna. Taky si říkám, že by vůbec neblo marně, ba dokonce to bude lepší, když mléko naredim. Nebude tak sladké ani hustě a ještě mi vydrží dele! Co se dál jídla týká, maminka mě nemá pod dozorem, a tak směle experimentuju! Ne, sranduju, ale už dříve jsem koketovala s myslenkou vegetariánství, to možná víte. A protože vím, že pro tělo by to mohl být docela šok, myslím tím, že je zvyklé dostávat urcite živiny z masa, ale to nebudeme rozebírat. Rozhodla jsem se papat jenom ryby. Jistě, není to ni pc neobvyklého, ale věřím, že casem se propracuju k bezmase stravě. Proč? Jednoduché. Viděla jsem hodně filmu, ale hlavne - viděla jsem, jak na night marketu porcuji kuře, uaghf... A kdykoli s mě nekdo více zeptal, jestli chci maso, rekla jsem ze jediné rybu nebo bez masa. A mimochode,  co si budeme povidat, co je na tom mase tak úžasného?! Nic. Nikdo neschvaluje kanbalismus, ale kuřecí, vepřové a hovězí a jine maso jíme? Nejvíc m udivilo-potřebujeme živiny ze svaloviny podobné Te lidské, a protoze nejsme kanibalove, nejblíže je nám zvířecí maso. HNUS!!!
Tímto bych zakončila svoje dnešní vylévani srdíčka. Napište mi co je nového u vás, jak se máte a jak vnímáte vánoce?

Ahojte, jak se va, všem daří? Zdá se mi nebo poslední dobou nikoho nezajímají moje kecy, vymyslz a fnukani?
Nevadí. Však jsem uz psala, že kolikrát ani nemám potřebu, aby lidi komentovali každé moje vylevani srdíčka a zbytečností, které jsem měla na srdci a chtěla jsem je jenom někam napsat.
Tak opravdu vážně, ne fakt vážně, uvažují nad zrušením profilu na ask.fm. Tenhle web je, podle me, samozřejmě dobrá věc, ale během toho, co je stránka v užívání dosthodnemocvelice změnila svoje poslání. Místo toho, aby vám lidé psali vzkazy se tato stránka proměnila v "zeď" kam si každý blbec, ňouma nebo posuk přijde "vybít" zlost z neúspěšného dne, urazit vás a nebo při nejmenším poprosit o lajčicky (doteď jsem nepochopila proč to ti blbci dělají, víte někdo k čemu to je?!)
Jak všichni víme, existují emaily. Takže pokud máte někdo zájem sdělit mi něco strašně závažného, napsat mi něco milého a nebo se jen na něco zeptat, napište mi na ivca.danhelova@seznam.cz a já vám milé ráda odepisu. Jediné na co vám opravdu ale opravdu neodepisu budou otázky typu: 'Jaky je tvůj jídelníček? Co jsi jedla? Napiš mi jak se stravujes.' atp, protože tohle vážně není věc, kterou bych měla někde zveřejňovat. Myslím, že díky blogu o mě lidí vědí už tak dost. Vzhledem k tomu, že blog čtou i lidé z mého okolí, jsem kolikrát až překvapena jak moc o mě vědí, aniž bych jim to někdy řekla. Ano, vím, že to co publikuji na blogu je jen a jen moje rozhodnuti a lidé o mě budou vědět jen tolik, kolik povím, ale..
Taky to, že blog byl původně jen o tom, jak miluju snídaně a pak se to všechno nějak rozmohlo a blog je ve vysledku o všem a o ničem zároveň.
Dál jsem si taky všimla, že můj 365 project se proměnil v "jídlo a nohy" project. Proč? Protože si v jednom kuse fotim nohy s jídlem, jídlo, nohy atp. Pokusím se to nějak změnit, protože můj rok samozřejmě není jen o jídle a nohách:D Ale možná se nechám inspirovat a další projekt bude jen o nohách. To by, myslím, mohlo být docela zajímavé, každý den fotit nohy. No, asi je mnohem zajímavější, když někdo 365 dni v roce fotí sebe, já vím, ale to mě se nechce:D už jen kvůli tomu, že to dělá tolik lidí. Nebo vás napadá nějaké zajímavé téma na 365? Já vím. Je to ještě daleko, ale tak nápadů není nikdy dost:D
Pokračujeme z jiného soudku. Přišel podzim! Ne, nejsem blázen a raduju se. Neznáte nic krásnějšího než ranní sluníčko, když ráno otevřete dveře na terasu a zalije vás sluneční svit, když vás ráno tahá z postele slunicko, když jděte pro kávu a hřeje vás to právě podzimní sluníčko. Krásné. Tohle je prave ten podzim,který existuje jen v mých představách. A právě teď vím, že existuje v mých představách a tady. Zítra chci vzít prochazkovat i Nikona a pokusit se vyfotit tu nadheru, problém mám jen s tim, že vždycky v jedné ruce držím kafe a v druhé mobil:D A pak ještě s tím, že jsou všude budovy. A jak víme, budovy hází stín:(.
 Teď trošku vychloubání. Poklepání po zádech, rameni a pohlazení po tváři:D Koupila jsem banány, v akci, přesně podle mého gusta!! Jak by řekla babicka- shnile banány. Ne, nejsou shnile, ale ona kupuje ty zelené a to je hnus bez chuti a tyhle moje jsou krásně tečkované, avšak v ledničce stále vydrží třeba tyden-tak dlouhp určitě nevydrží:D, slaďoucké a mnam! Ale proč to píšu, protože jsem konečně zjistila-blbazrzkanatonemohlaprijitalezvladlato!-jak se kamarádit s mixerem. Co to znamená? Moc dobroučké snídaně a svačiny aka "banana milkshake". 3x hura!! Hm, tímto jsem asi vyčerpala všechno co jsem momentálně strašně nutné potřebovala sdilet. Vlastně bych potřebovala sdílet jestě něco, ale to by nikoho nezajímalo už vůbec, takže se s tím nebudu ani psát.

 Focení pro naprosto typicky vypatlanyho číňana. Ne, nebudu se rozčilovat. Myslím, že když reknu- 3.5 hodiny overtime=11.5 hodin tajtrdlikovani před foťákem a každé oblečení asi 5x oblečené.. Stačí to.

 Bageta s uzenym lososem a salátem. Lososa tam bylo taaaaaaaaakhle moc, to by se vám v čechách nestalo. A samozřejmě kávička.

Fotky a zase ty rusky!!!

 A tak skončila veškerá pohoda. A tak už nebudu mít nikdy více klid. Je sice hezké, když máte spolubydlící, ale tohle je na mě trochu moc. Dvě rusky (jo, zase ruský!!!). Nevadilo by mi, že jsou to ruský, na to už jsem si snad i zvyklá, ale.. Tyhle jsou ukecane, patnáctileté, hlučné, vyzable a budou mi brát práci. Budou mi brát práci a narosily mi moji pohodu. Nenávidím, když se okolo mě nekdo ráno motá. Nenávidím, když na mě během mojí milované snidaničky mluví, nenávidím, když nemám ráno klid. Tyhle dvě dva dny nespaly a přesto mě ráno naprosto odrovnaly. Dobře, seděly na mém místě u stolu. Říkám si Okeyla, jednou to preziju a sednu si k televizi. Jenže?! Ty dvě se okamžitě premistily ke mě. Co to sakra je?!?!??!?!!!!! Fuj. Je jich všude plno, já to asi nezvladnu!:D

Okeyla, uklidnuju se tím, že za měsíc už budu pěkně doma a tam si budu zase "žít podle toho jak jsem zvykla".

No abych pořád jenom nebrecela (promiňte mi,ale mě to fakt šokovalo), podělim se s vámi o to, co jsem dělala v pondělí. Joo, měla jsem job, ale nebyl ledajaký. Bylo to focení pro ELLE WEDDING MAGAZINE. Hm, už po druhé že mě udělali nevěstu. Teda, poprvé ze mě na focení pro Tai Mall udělali rovnou maminu s desetiletou dcerou, hm proč ne:D V pondělí to bylo lepší, aspoň jsem nebyla mamina. Byla jsem krásná nevěsta, měla jsem docela uchazejiciho manžela a... Byla jsem krásná! Fotky vám bohužel nedukážu, přeci jen je to editorial a tak si musíme počkat. Každopádně doufám, že si ten časopis ještě stihmu koupit, když už budu na obálce, hihih:P

Když se ještě vrátím k tomu focení pro Tai Mall, to byla paráda! Byla opravdovska barbie, jak od Matella:D dobře, úplně jak od Matella ne, ale podobná. Růžové líčení, dloooooooouhatanske vlasy, krásné šaty a oblečení..  Kéž by takových prací, kde budu jako princezna bylo víc, nejen, že fotky se mi hodí do booku (pf, potřebuju je jako sůl!!), ale navíc si to vždycky užiju. 

Zdá se mi to, nebo jsou vánoce vážně za dveřmi a každý obchudek, obchodicicicek a obchodak se plní vším možným a hlavně vánočními pamlsky? Já už tady vidim vánoce na každém kroku, ale že bych začínala mít vánoční náladu? Ani ne...

Co následuje v podobě dalších dnů, to si snad ani neprejete vědět. Další den jsem si ráno lebedila v postýlce a? Mezi tím ty dvě nadhery stačily udělat z kuchyně a obýváku smrduté bojiště:D Kdoví co kuchtily na snídani, ale smrdelo to teda ukrutně. Jako další bonbónek k tomu smradu byl ještě úžasný, nefalšovaný čurbes. Všude nechane obaly od jídla, brcek, špinavé nádobí a panvicky, jídlo, pokazene tašky po židlích. Prostě práva ruská libovka:D Okeyla, to mě nenas... Tedy nenaštvalo nejvíc. Nejvíc mě naštvalo, když jsem přišla do koupelny a našla nesplachnuty záchod, what the hell?! Hm, takhle by to nešlo slečinky.

Taky to bylo poprvé, co jsem přiznala, že mám blog. Tedy, ne že bych se tím nějak tajila, ale nemám zájem o to, aby moji přátelé četli můj blog(ehm, o tom, že celá oktava a část naše města o něm ví, čte ho a občas má na mě narážky, to necháme na jindy. Čauky lidí!:P) Ale vždycky když mi někdo podal jasnou otázku: Máš blog? Moje odpověď zněla ne! Možná jedním z důvodu je to, že tyhle dvě ruské nadhery si mě nevygoogli jako ostatní, ehm:D

A konečně mám fotky z fototestu, co na ně rikate? A ještě, mám v plánu koupit si pravý Matcha čaj!:P

Červená mě uporoznila

Že se vánoce pěkné rychlé blíží? Vůbec bych to nepostrehla, kdybych dnes nepřišla do Starbucksu a nesmala se na me z regálu vánoční, červená, nabídka! Že je 6.listopadu? Nebýt mého "kalendáře", kde si škrtám kolik dní mi zbývá do odletu, nepoznala bych to. Proč? Protože tady je všechno úplně jiné. Jak už jsem psala, žádný barevný podzim a že by se chystal přijet Martin na bílém koni? Ani náhodou. Směle si troufám říct:,,Díky Starbucks, že jsi mi připomenul, že ten čas se opravdu blíží!"

To mi trochu připomíná, že bych měla začít realizovat svoje nápady na dárky. Ale tady? Asi to bude trošku oříšek, ale rada bych. Zdá se mi, jakoby to bylo naschvál, že brácha s tatikem mají svátek i narozeniny zrovna v dobe, kdy jsem pryč. Dokonce i Deda oslaví narozeniny bez mojí přítomnosti. Což mě snad mrzí ještě víc, protože to propasnu jen o dva dny... A to znamená, že musím vymyslet nějakou pěknou kulisarnu, aby mu to nebylo líto, aneb my se s dědou pořád musíme postuchovat!:P Doufám, že až se vrátím domů, udělám si alespon dva dny volná od učení a zkoušení na to, abych upekla nějaké dobré vánoční cukroví. Při nejmenším musim, musím upéct pernicky, linecka, pracny, snehulacky a  rohlíčky! Bez tohohle cukroví by nebyly vánoce a kupovane? Ty stojí za prd! A nemluvím o tom, že kupovane cukroví vám jen těžko provoni být. Doufám, že to zvládnu. Taky se už těším, až s tatkou budeme jak blázni dělat každoroční vánoční úklid(bože, doufám, ze to nečte..:D) Ne vážně, já se na to těším. Těším se taky až s maminou budeme připravovat štědrovečerní večeři, až budu prostirat stůj a zdobit stromeček, balit dárečky a strachovat se, aby je někdo neviděl nebo nenašel(mamko!) A vůbec, těším se domů! Není to o tom, že bych se měla špatně, že by se mi stýskalo, vůbec ne. Je to o tom, že mám vánoční čas strašně ráda, ikdyz čím jsem větší, má to odlišné duvody. 

Teď mě čeká ještě měsíc pěkně tady v "teplicku"(ano, ochlazuje se a já jsem nucena nosit bundu a silonky) a pak přijde sok. Z téhle nereálné reality budu muset do školy. Na zkoušky. Strašně moc učení mě bude čekat a já se bojím jako čert krize(říká se to tak, ne?). Zvládnu to? Vážně se bojím. Bude to tak strašně krátká doba.. Dokážu to? 

A jaké to bude až po příletu zavitam do školy? Jak se ke mě budou chovat mi spolužáci, kteří už skro ani neví jak vypadam? Jaká bude jejich reakce? Jak to zvládnu? Na to snad ani nechci pomyslet, ten strach a úzkost mě teď docela pohltila.. Člověk si rychle zvykne na odlišný svet, kde se musí starat sám o sebe. Ale tady je to jiné. Agentura je tak trochu jako vaše druhá rodina a takřka neprijdete do styku s nikým, kdo by vás mohl tak zlomit. Tak zlomit jako třeba spolužáci. Ano, agentura je vlastne vase druhá rodina. Tedy, moje.

A tak se ptám znovu, zvládnu to..?

Malé radosti

Znáte ten pocit, když nutně potřebujete, aby vám něco zvedlo náladu, něco vás rozveselilo.. Nebo když si prostě jen tak chcete udělat radost? Tohle je právě můj stav v posledních dnech. Nějak jsem byla ze vseho vystrasena( proč, to radši nebudeme rozebírat), nespala jsem.. Vůbec jsem se necítila ve své kůži. Proto přišly na řádu právě male radosti, které mě alespon trošku uklidnily, udělaly mi radost a budou mě těšit ještě pekne dlouho!

A tak se s vámi podělim o své malé radosti, které jsem si koupila během doby, co jsem tu zatím strávila. Někdo by mohl říct, ze jsou to naprosté zbytečnosti a podobně, ale těchto komentářů se prosím zdržte, děkuji!

Jako první maličkost vám představím hůlky. Krásné, fešácké, pruhované. No kdo by je nechal plakat v regálu? Navíc za krásnou cenu. Byly předurčené k tomu, aby semnou za několik týdnů odletěli domů.

Další radosti, navíc potřebnou, byly kapesníčky s přáteli medvídka Pú. Moje dovezene kapesníčky záhadné rychle zmizely, a tak bylo nutné vydat se na lov novych. Jsem rozmazlená a mám ráda ty 3 vrstvé, jsem snad sama?:D Pro tyhle jsem se rozhodla hlavně kvůli tomu, že jsou od kleenexu, ale co si budeme povídat. Do kvality kleenex kapesnicků mají taky daleko. Ovšem, co je hezčí, než když se na vas směje prasátko a říká: I'll be your friend."?

V pořadí třetí potěšení byly bonbónky. Né, že bych byla vyznavačem téhle "eňoňunokočičky", ale měla jsem chuť na neco dobrého, jahůdkového a taky jsem chtela, aby to mělo hezky obal. Volba prostě musela padnout na tuhle číču(o tom, že bonbónky byly levné nebudeme mluvit:D)

Právě teď přišla řada na rec o mém novém milackovi na rty. Vlastně to není jen tak ledajaký balzám na rty, ale můžete hopouzit na cele tělo, když je potreba. Líbil se mi v obchodě uz dávno kvůli tomu krasnemu balení, ale říkala jsem si, že to mi za tu cenu nestojí. Jenže pak jsem byla na práci a? Makeup artistka měla právě onen balzám a já s ním měla tu čest.. Láska na první "pomazání"?:D No to je jedno. Dokonalost sama. Nelepi, krásně hydratuje, krásně voní a vypadá to, že ho budu mít dost dlouho, protože je ho opravdu hodně. Takže když přišla nešťastná, unavená a divná streda, spechala jsem pro něho a jistě jsem neprohloupila.

Už dávno jsem schanela nějaký pěkný kabatek pro muj pas. U nás ve meste jsem nesehnala, ale věděla jsem, že takové obaly na pásy existují. Když jsem jednoho dne smejdila tady v Taipei po obchode, narazila jsem na tento obal, ale za 450? Když je to pouhopouhá guma? To mi přišlo jako zbytečné vyhazování peněz. Taky jsem hlava chytrá a říkala jsem si, že na night marketu to musím sehnat o dost levněji, což se mi i potvrdilo. Kabatek pro pas jsem včera na night marketu koupila za 120, což je docela výrazný rozdíl! Líbí se vam? Máte pro svůj pas taky nějaký kabatek?

No a teď se dostáváme k poslední nezbytnosti a kdybych nebyla hlava děravá, nemusela bych ji kupovat. Přesto, že jsem si byla na 1000% jistá, že pilnik na nehty jsem si zbalila, ejhle. Nezabalila:D A dneska jsem se konečně rozhoupala k tomu, abych si ho koupila. Lidi, myslela jsem si, že pilniky maji v každé hloupé drogerii a supermarketech, ale tak tomu není!:D Dalo mi pěknou práci ho sehnat, takže si asi dokážete představit, jak jsem byla šťastná, že jsem našla alespoň tohle ne-moc-chtěné srdíčko:D Avšak jedno se musí nechat-slouží dobře!

A jak jste na tom s malickostmi vy? Děláte si jednou za čas radost? A čím nejčastěji?:)